Chvíle

Josef Zíma

C#mBílé, G#prsty C#mbílé,
Atápou C#mv černých G#kláveC#msách, G# 
C#mchvíle, G#šedá C#mchvíle,
AkutáElí se H7jako Ehrách. G# 
C#mPro ní se G#snad i C#mdokážeš G#prát,
C#mzlost na ní G#máš, přesto C#mdál jí máš G#rád,
C#mchvíle, G#tvoje C#mchvíle,
Ačasto C#mšedá G#jako C#mfrak.
Bílé, prsty bílé, do tmy svítí na tvůj pláč,
chvíle, zas jen chvíle, často ptáš se, co je zač.
Proč jsi tu sám, když nemusíš být,
ztrácíš tu čas a snad ztrácíš i klid.
Chvíle, tvoje chvíle, s ní si hraj, vždyť sám jsi hráč.
C#m7Teď bys chtěl Enáhle H7být
Etam, kde jsi H7dříve stával,
Enoc co H7noc Epod temnou H7oblohou.
A chtěl zas Ezpátky H7mít
Eprávě snad H7všechny chvíle
Evčera ztracené, G#které dnes jen tvé
C#mbílé, G#prsty C#mbílé
Ahladí C#mstále G#v myšlenC#mkách.
Chvíle, sladké chvíle s tebou žité na cestách.
Cesty však k nám už vymazal čas,
bolest i stesk dodnes zanechal v nás.
Chvíle, naše chvíle víc teď šedá než je frak.
Bílé, prsty bílé, tápou v černých klávesách,
chvíle, šedá chvíle, kutálí se jako hrách.
Pro ní se snad i dokážeš prát,
zlost na ní máš, přesto dál jí máš rád,
chvíle, tvoje chvíle, často šedá jako frak.
Pro vytváření playlistu se prosím nejprve přihlašte
Datum vytvoření :2014-02-02T20:25:44.867+00:00
Výsledky hledání: